Čínský nový rok – vystupující

V neděli 25.2.1018 od 18 hod proběhne v divadle Jiřího Srnce na Zbraslavi již osmý ročník oslavy vítání čínského nového roku s Taichi. Na letošní oslavě čínského nového roku ŽLUTÉHO PSA vystupují:

Tai chi Praha:

Jitka Rychnovská, zakladatel a hlavní trenér školy. Jitka Rychnovská Sandra Potyšová, instruktor Sandra Potyšová, Dále studenti Taichi – Praha, uvidíte různé úrovně od skupiny cvičící 13 forem pod pokročilé studenty, kteří cvičí taichi zbraně. (Petra Glozlová, Hana Černá, Markéta Staňková, Martin Šimak, Daniel Tesař, Dariusz Horváth, Rado Pinter, Jana Kovářová, Katka Volková, Anežka Horká, Ladislav Čapka, Lucie Zubčeková a další…

Hosté:

Jiří Hauska a Jana Neřádová, škola kung-fu a taichi  – Brno

Tokody Csaba – Taichi, host z Maďarska Tokody Csaba se věnuje Tai Chi Chuan více jak 16 let. Specializuje se na Tai Chi s krátkou tyčí a je jediným certifikovaným lektorem Tai Chi se dvěma krátkými tyčemi v Evropě. Je zakladatelem a vedoucím Taijiškoly Tokody – Fehér v Maďarsku a profesionálním porotcem Maďarské federace kungfu. Je organizátorem maďarského Tai Chi kulturního centra v Budapešti (sdružení založené v roce 2001, které pomáhá s výukou a  procvičováním Tai Chi Chuan a porozuměním čínské kultuře), organizátorem, lektorem a moderátorem Maďarské federace Chan Wu a starším lektorem sdružení TaiChiHealthWays (sdružení zabývající se vlivem Tai Chi na zdraví člověka). Natáčí filmy, píše články věnované Tai Chi a pomáhá ostatním lektorům, mistrům a sdružením Taichi – Kungfu – Wushu zůstat v kontaktu. Je dvacetinásobným maďarským a čtyřnásobným mezinárodním vítězem, na mistrovství v tradičním wushu pořádaném Evropskou Federací Wushu (EWUF)  získal za sestavu Pao Chui (Dělové pěsti) stříbrnou medaili.

Lví tanec Lví tanec je v Číně prováděn již po staletí a je čínským kulturním dědictvím. Má vyhnat zlé vlivy a naopak přinášet štěstí, zdraví, úspěchy a blahobyt. Proto se v Číně provádí při všech důležitých slavnostních příležitostech jako je čínský nový rok, náboženské svátky, otevření obchodů či osobní jubilea. Má mít důležitý úkol – zničit každý špatný vliv a organizátorům či oslavencům přinést štěstí a bohatství. A proč právě lev? Legenda říká, že jeden mnich měl kdysi sen, že Čína prožívala mnoho Petra Lorenzová – Kung-Fu škola Petry Lorenzové Škola slaví letos 20 let své existence v Praze na Žižkově. Hlavní náplní výuky je Hung Gar, styl rodiny Hung, jeden z tradičních stylů Kung – Fu. Pochází z jižní Číny a je jedním z nejvýznamnějších a nejstarších stylů. Vyznačuje se silnými, krátkými údery, nízkými kopy a minimem akrobacie.trápení a zla. Mnich se modlil a ptal bohů, jak by se dalo tomuto zlu zabránit. Bohové mu řekli, že zlo může odvrátit pouze lev. Číňané věděli, že lev je králem zvířat, ale nevěděli, jak vypadá. Proto ho vytvořili podle svých představ. Petra Lorenzová – Kung-Fu škola Petry Lorenzové Škola slaví letos 21 let své existence v Praze na Žižkově. Hlavní náplní výuky je Hung Gar, styl rodiny Hung, jeden z tradičních stylů Kung – Fu. Pochází z jižní Číny a je jedním z nejvýznamnějších a nejstarších stylů. Vyznačuje se silnými, krátkými údery, nízkými kopy a minimem akrobacie. www.kungfu-praha.com

Karolina Štraus Idris - tanec Svět orientálního tance uchvátil Karolinu v roce 2000. Tato nově objevená vášeň vedla k získání mnohých ocenění v sólové kategorii na několika festivalech, z nichž můžeme jmenovat například Nile Group v Káhiře v roce 2008. Zatímco se těšila z cen a uznání, začala nacházet velké potěšení v kabaretním stylu orientálního tance. Jelikož se od svých 9 let věnovala folkloru, touha vydat se za kabaretní okázalostí orientálního tance byla neodolatelná. Karolina měla to štěstí, že na počátku svojí kariéry pracovala s představiteli dvou známých tanečních skupin egyptského folkloru: Reda Troupe a Kaomeya Troupe. Zatímco Mahmoud Reda byl pro ni velkou inspirací, Mohamedu Kazafymu a Osamu Emamovi Karolina vděčí za zdokonalení svých dovedností v oblasti egyptských folklórních tanců. V současné době učí pravidelné kurzy v Praze a semináře v různých koutech tanečního světa. Karolina je zakládatelkou Orient Art Clubu v Praze a několika tanečních skupin. Její Matahari Group vystupuje a vyhrává ceny na různých festivalech od roku 2007. Její spolupráce s Mohamedem Kazafym a Elenou Dahabeya vedla k vytvoření nové mezinárodní skupiny – Kazafy Troupe Czech Republic v roce 2014. www.karolinaidrisova.com

Daniel Tesař – Světelný design Tvaruje a barví světelné kužely od roku 1998. V současnosti světelný designér, tour manager, spolumajitel obchodní společnosti. V první dekádě 21. století spolupracuje s choreografem Janem Kodetem na designu k choreografiím Brány/Gates (2000), Danse Macabre (2001), Cala Estreta (2002), Lola & Mr.Talk (2003), Zlatovláska (2006), (e)MOTION PURE (2007), Camoufl•AGE (2009). Od roku 2004 se podílí na vizuální stránce operních inscenací režiséra Jiřího Heřmana – Bludný Holanďan (2004), Lamenti (2004), Curlew River (2005), Orfeo (2007) , Rusalka (2008), Hry o Marii (2009), Parsifal (2011) Jakobín (2011), Gloriana(2012). S Baletem ND rovněž spolupracoval na technické produkci představení Šípková Růženka Amerikana III. V letech 2009 až 2011 vytvořil světelný design pro představení Hidden Landscape 100 Wounted Tearssouboru DOT504. Mimo uvedeného spolupracuje jako technický produkční s festivaly 4+4 dny v pohybu, Tanec Praha a Divadelná Nitra a na workshopech Institutu světelného designu ISD. Pokud by se dalo soudit, jaká role je mu vlastní při všech typech práce, pak se jedná nikoli o koncového hráče, ale spíše o kooperativní typ na způsob tvořivého záložníka.

Dušan Štraus – grafika a foto Focení je pro Dušana tvorba obrazu, který vypráví váš příběh. Kouzlo jedinečnosti podtrhuje kompozicí, kouzlem světel a barev, napojení na to, co lidi činí unikátními. Do svoji tvorby v ateliéru i mimo něj, vkládá nabité vzdělání v oblasti výtvarného umění a grafiky. Především, ale spoléhá na svoje rozsáhlé životní zkušenosti a velice rád vám ušije „fotku na míru“.

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povoleny

Rozhovor o Tai chi

Rozhovor o cvičení Tai-chi pro internetový časopis Furt-v-pohodě listopad 2010.
Napsala: Jana Vašáková, www.receptyprodeti.cz

Jitka Neumannová pracuje jako osobní trenér Tai-chi, Čchi-kung, Tchaj-ťi zbraně, meditační a koncentrační cvičení. Přes jógu a meditaci objevila kouzlo asijských bojových umění. V letech 1999 až 2006 studijně navštěvovala Malajsii, Singapur a USA. Při první návštěvě Číny se rozhodla naplno věnovat umění Tai-chi. Po návratu do Čech studovala Tai-chi u Radka Koláře. Jako instruktor několik let působila v Taiji Akademii v Praze. Od roku 2006 se účastní výukových seminářů v ČR s Grand Mistrem Zhu Tiancai. V roce 2009 získala zlatou medaili na mezinárodní soutěži Jiaozou v Číně. Více informací o Jitce Neumannové naleznete na www.jinjang-wellness.cz nebo na www.taichi-praha.cz.

Jitko, prozraď nám, kdy a proč si propadla józe a meditacím?
Asi tak ve 13 letech jsem často přemýšlela o všem možném, o životě včetně těch minulých a cel­kově o významu člověka ve vztahu k přírodě a Zemi jako takové. V té době jsem si oblíbila In­dii a její kulturu a tím jsem i s velkou pravděpodobností začala měnit svůj přístup k životu. Stala jsem se vegetariánem, začala cvičit hatha jógu a postupně relaxovat a meditovat. Dá se tedy říct, že to přišlo samo. Vliv z rodiny nebo od kamarádů tu rozhodně nebyl :-) .

Studijně si procestovala různé kouty světa, kde se ti nejvíce líbilo a proč?
Nejraději mám Singapur. Má asijského ducha a zároveň je to velmi moderní a čisté město. Propo­juje se zde čínská, indická a muslimská (malajská) kultura.

Bojová umění a ženy, jak to jde podle tebe dohromady?
Zajímavá otázka :-) . Tai-chi sice patří k bojovým uměním (sportům), ale zároveň by mělo přede­vším kultivovat ducha. To znamená, že člověk, který cvičí Tai-chi, je klidný, vyrovnaný a nemá potřebu bojovat. Zároveň je však dobré, že se v případě potřeby dokáže ubránit. Ne však pomocí hrubé fyzické síly svalů, ale díky souladu vlastního těla. To znamená, že i slabá žena, která umí správě cvičit Tai-chi a dokáže pohyby sestav použít, může snadno porazit i silného muže.

Jak bys definovala svými slovy Tai-chi a co tebe osobně na Tai-chi baví nejvíce?
Tai-chi je sport, který dává radost, nevyčerpává, ale dobíjí energii. Nejraději jdu ven a jen tak si zacvičím různé sestavy. Také se mi hodně líbí a baví mě cvičení s vějířem. Zajímavé je, že vějíř byl v Číně původně záležitostí mužů, kteří do společnosti nesměli nosit zbraně. A byl to právě vějíř, který se za zbraň v místnostech bez klimatizace :-) nepovažoval. Byl v podstatě nezbytnou pomůckou k přežití v letních měsících. Bojovníci vějíře vylepšili o ostré hrany jako břitvy a bodce, čímž se stal velmi nebezpečnou zbraní. I dnes s nimi cvičí muži rádi a často. V Čechách ještě stále muži považují vějíř za ženskou ozdobu a sami se za něj stydí.

Pro koho je Tai-chi vhodné a proč?
Je to cvičení vhodné pro každého bez rozdílu věku a talentu. Můžete cvičit podle své kapacity relaxačně nebo jako bojové umění. Pravidelné cvičení Tai-chi pomáhá ke správnému držení pá­teře a těla. Což vám pomůže od bolestí zad a hlavy. Během cvičení se naučíte vědomě pracovat se svým dechem, prohlubovat a zpomalovat dýchání a také propojit vědomé hluboké dýchání s pohybem těla.

Dlouhá léta jsi učila děti a mládež cvičit Tai-chi a Kungfu. Je to velký rozdíl učit děti a dospělé?
Malé děti 5–10 let by se měly především naučit koordinaci těla a zlepšit svou pružnost a sílu. Cvičím s nimi především postoje, kopy a jednodušší pohyby. Aby je to neomrzelo, snažím se to proložit hrou. Cvičení se staršími se podobá sestavám pro dospělé. Rozdíl je pouze v nárocích na cvičence. I zde platí, že by mělo být starší dítě pružné a dynamické, což po dospělých není vyža­dováno.

Zúčastnila jsi se mnoha soutěží. Kterého vítězství si ty osobně ceníš nejvíce?
Asi soutěže v Číně. Jinak samozřejmě velká zkušenost pro mě byla první soutěž Mistrovství ČR v roce 2006, kde jsem vyhrála bronzovou medaili. V té době se ještě rozhodovalo, jestli se stane Tai-chi olympijským sportem a konkurence na soutěži byla opravdu velká. Každý doufal, že po­kud se tak stane, bude se mistrovství počítat do nominace. Nakonec Tai-Chi nebylo na olympiádu zařazeno, což si já osobně myslím, že je správné. Je hodně stylů a druhů a v jedné kategorii by se velmi špatně bodovaly.

Vyhrála jsi zlatou medaili na mezinárodní soutěži Jiaozou v Číně. To pro Čecha není úplně běžné, v čem jsi soutěžila a jaká byla konkurence?
Soutěžila jsem v tradičním Čchen Tchaj-ťi čchüan a v Tchaj-ťi s mečem. V mé věkové kategorii, to znamená 18–35, bylo zastoupení čínské, korejské, soutěžící z Malajsie, Honkongu, Singapuru, Francie a Čech. Je možné, že tam byli lidé i z jiných zemí. Hodně jsem se soustředila, abych něco nepokazila :-) . Nejvíce jich však bylo samozřejmě z Číny.

V současné době učíš na mnoha místech v Praze. Prozradíš nám, kde by se s tebou mohli naši čtenáři setkat?
V Praze na Zbraslavi, ve Slivenci, na Barrandově v centru Fyzioterapie Avete omne, na Radlicích Fitness Station. Od listopadu připravuji Tai-chi také v novém studiu v Husově ulici v centru.

Otázka na závěr: Co ty osobně děláš pro to, abys byla Furt v pohodě? :-)
Snažím se řídit indickým příslovím: „Jediné, co se mám v životě naučit je, jak být upřímně šťastný.“

Jitce děkujeme za rozhovor a přejeme jí mnoho úspěchů v pracovním i osobním životě!

Za redakci Jana Vašáková

Rubriky: Nezařazené | Komentáře nejsou povoleny